Český Krumlov

Legendy a pověsti

Ke starobylému zámku Český Krumlov se vztahuje řada pověstí. Netřeba se podivovat nad tím, že ty nejznámější jsou spjaty s rodem Rožmberků, za jejichž časů doznalo panství největší slávy.

O bílé paní a zazděném pokladu

Snad nejznámější českou Bílou paní je Perchta z Rožmberka, která se zjevovala (a snad pořád zjevuje) na krumlovském zámku. Tato šlechtična byla zamlada provdána za bohatého pána, avšak nebyla s ním šťastná. Spokojenost našla až po jeho smrti, kdy život zasvětila pomáhání chudým a nemocným. Její poslání se nezměnilo ani po smrti. Dlouhá léta se zjevovala v zámeckých komnatách a radou i slovy útěchy pomáhala svým prapotomkům.

Až jednou, když konejšila malého Petra Voka, pozdějšího slavného vládce zdejšího panství, přistihla ji komorná. Prostá žena nevěděla, s kým má tu čest, tak podivně sinavou Perchtu odehnala. Teprve když Bílá paní zmizela ve zdi, komorná svého činu zalitovala. Svědomí ji tížilo až do doby, kdy Petr Vok vyrostl a ona se mu mohla svěřit. Na to dal mladý šlechtic onu zeď rozkopat a našel veliký poklad.

O zlatém pávovi

V Českém Krumlově se traduje rčení: „V Čechách budou dobré časy, až zlatí pávi budou zase potiti víno.“ Chcete vědět, jak místní k tak podivnému přísloví došli?

Roku 1550 se zdejšího panství ujal Vilém z Rožmberka a poddaným nastaly zlaté časy. Šlechtic byl nejen bohatý a mocný, ale i šikovný a štědrý. Jednou mu na návštěvu přijela italská rodina Ursinů, která jej po velké hostině požádala, zda by jí dalšího dne ukázal proslulé rožmberské poklady. Ještě té noci svolal Vilém svůj lid a vyložil mu, že cizí šlechtic chce vyplatit miliónem hotových peněz, nebo že zabere panství a poddaní budou muset sloužit jemu. Lid, vyděšen touto zprávou, shromáždil veškeré své poklady a předal je Vilémovi. Prý že se čehokoli vzdá, jen aby mu dobrý pán sloužil.

Příštího dne ukázal Vilém svým hostům poklady. Krom vlastního zlata a drahého kamení v zámeckém sklepení viděli Ursinové pytle s penězi, jež zabraly celé čtyři komnaty. „Tyto zlaťáky však nejsou moje, ale mého poddanstva,“ vysvětlil Vilém a dodal, jakou lstí je ze svého lidu vymámil. „Nejsou to poklady, co mě blaží, nýbrž oddanost mých poddaných, kteří se nerozpakovali obětovat mi vše, co měli doma vzácného. Jejich láska jest mým pokladem nejdražším a nejcennějším.“

Když rodina Ursinů odjela, svolal Vilém na zámek svůj lid, vše mu osvětlil a srdečně poděkoval. Poddaní získali zpátky svůj majetek, obohacený o mnohé dary. Pán z Rožmberka také uspořádal velkou oslavu, na které se pilo to nejlepší víno, navíc ze zlaté číše ve tvaru páva. Odsud ono přísloví.

Kam ještě…

Kde nás najdete
Víte že…

Víte, že nedaleko severočeského Úšteku stojí hrad Helfenburk? Ze středověké pevnosti, která svého času sloužila jako sladovna, zbyly do dnešních dnů ruiny. Nicméně ze zdejší mohutné věže je stále krásný výhled do kraje.